Skip to content
1875–1947

když kvetou mečíky

Stanislav Kostka Neumann

na jasiňských stráních na lukách jak dlaních kvetou zlaté mečíky, a v té trávě vlažné,

vysoké a snažné sám jsi náhle s oblaky. oblaka jen letí, rosa na okvětí

usmívá se slzami. stojíš na ostrově, exotické vdově; sbíráš barvy s vůněmi.

hluboko je moře, a ten pach, toť hoře námořníků života. rusínů i židů:

vylévají bídu, která dole klokotá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
když kvetou mečíky · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove