Pojeďme spolu dlouhou túrou dolů
k průzračné řece, k rybám stříbrným.
Anebo hore pozdravíme spolu
polonin stáda, ze salaší dým.
I setkati se na dalekém molu
můžeme spolu, kde nám zvoní rým.
Jsme kovkopové v modrém zlatodolu,
smíme-li nazvat okamžik jen svým.
Ať žijí ryby, brouci, hory, lesy!
Chytíme pstruha, zulíbáme vřesy.
Čert vezmi, pane, literaturu!
Čert vezmi na chvíli i politiku!
My doma pro jistotu nůž i dýku
necháme spát. A jdeme na túru.