Jdou hodiny husím pochodem
po sedlém mléku silnice,
s tou nekonečnou serpentinou
za obzor odcházejíce.
Jdou hodiny husím pochodem
tu moudře a tu bláznivě,
a dostanou-li náhle hlad,
v stádu se pasou na nivě.
A žízeň-li některá dostane,
u řeky dlouze se napájí.
Modř nebes by se v nich zrcadlila,
své oči vzhůru zdvihají.
Jdou hodiny husím pochodem
a někdy se přes cestu nastavějí,
poněvadž věci závažné v nich a kolem nich se dějí.
Stojí a s hlavou sklopenou
nehybně naslouchají;
na velikém ciferníku
pevnými čísly se zdají.
Jindy však vezmou se za ruce
jak děvčata kolo tančící:
jsou jako prapory v slunný den,
jak šelmy jsou při rudém měsíci...
Jdou hodiny husím pochodem
přes hory, přes města, přes lesy.
Veliký tanec jich aspoň jeden
spatřiti přejme si!