Skip to content
1875–1947

hodiny

Stanislav Kostka Neumann

ty naše lidské hodiny jsou krátké tak, ach krátké, a daleko jsou krajiny zaslíbené a sladké.

jsme jedni dál a druzí blíž, šťastní už u svých pluhů. my v dálce jako silnou číš svíráme úspěch druhů.

a hodiny jsou krátké tam, že budují své štěstí, a hodiny jsou krátké nám, že ujídáme scestí.

když však se rozechvějí dny, a další o vlast hrají, ty naše krátké hodiny jak hlemýžď uplývají.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
hodiny · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove