Vodopády zlatých lesů
šumí píseň jeseně;
v údolí nám ještě zbyla
vlhká půda po seně.
Sklizeno a dokonáno.
Po všech stráních dokola
krásná iluze jen svítí,
směje se a plápolá.
Stráně hoří, stráně hoří...
Odvane vše listopad...
Chtěl bych také – na chvíli jen –
srdci, mozku dáti spát!