Vodopády zlatých lesů
šumí píseň jeseně;
v údolí nám ještě zbyla
vlhká vůně po seně.
Sklízeno a dokonáno.
Po všech stráních dokola
krásná illuse jen svítí,
směje se a plápolá.
Stráně hoří, stráně hoří...
Odvane vše listopad...
Chtěl bych také – na chvíli jen –
srdci, mozku dáti spát!