Proč se vám nelíbí Veliký Dug?
Jste křehká, on je akrobatika, smělost a hluk.
A přece chtěl bych jeho náruč míti
a pak vás do náruče uchopiti
a chtěl bych zuby jeho,
bych prokousal se s vámi do světa širokého,
ó paní!
Tu bychom také Bagdad si vybrali,
na jednu pohádku z Tisíce a jedné noci si zahráli.
Ta naše akrobatika byla by ovšem něžná.
Pak bychom navštívili pole sněžná
a vůbec všech pět světa dílů
a skončili bychom antikou na ostrově Milu...
Ty jeho svaly a zuby mít
a za umění moci dát si takhle zaplatit:
to by nám zazněl světa zvon,
orient-express, transatlantik, auto a avion,
ó paní!
Chudáci takhle často sní.
Ostatně ve skutečnosti nejsme tak neskromní.
Stačila by nám bez svatby svatební cesta
do některého hodně jižního města
a sladký pocit, že jsme na svobodě.
Nesměli bychom míti však daleko k Veliké vodě.
Znám jednu košatou smokvoň na Adrii,
samota je to, mořské vlny nedaleko bijí.
Zažili bychom tu vlahou noc a krásné jitřní vteřiny,
nad kukuřičným polem zpívaly by modré hlubiny.
Vyspalí, jasní, odpočatí šli bychom krajinou,
ruka by voněla mi zvláštní květinou,
ó paní!