SUGGESCE štěstí dala nám růměnné světlé masky,
zakryla z bolestných smutků na čele zbylé vrásky!
Ale v nitru srázy nám trčí holé, tesklivé,
tíha žlutavých mračen hází tam stíny své.
Bláhový optimist řekne: LÁSKA jim ovívá luhy,
zatím zoufalství SPLEENU nás tlačí v nedozírné své kruhy.
Děsivé chvíle hrůzy nám horečně splítají údy.
Těch příšer SMUTKŮ, jež vzrostly z prokleté, prokleté půdy! –
Na zdechlinách snů mých bují splývavé vlhké mechy.
Sedím a poslouchám tiše pohřebních průvodů plechy.
Tuším, že přijde to náhle a v prsou zabolí...
Oh, přiviň mne, probůh, k sobě, blíží se, blíží se... ZLÝ!