Skip to content
1875–1947

Credo.

Stanislav Kostka Neumann

Věřím v Satana, jenž Pýcha jest a Vědění a Život, věřím v stvořitele dobré matky Země, věřím v stvořitele Lásky a Záští a Vášně. Vládne nad propastmi a ku hvězdám až sáhá

a hudba sférická je sykotem jeho krve, jež v mocném kolotání probíhá hvězdnými rody a lidskými rody planet a žhnoucími ohni sluncí. Věřím v jeho syna, v Člověka, jenž slavný

metamorfosou tvarů vyšel ze hlubin Země a stvořen byl k radosti a k boji a síle, stvořen, by pyšně a volně nádheru duše svojí jak třpytivý chvost páva rozestíral na slunci.

Byl zrazen zlatovlasým mužem z Nazarethu, byl zrazen Člověk a umíral ve křečích hysterie... Však Ženou znova narodil se a tisíckrát znova se rodí, před Křížem klesnuv, znova k Lásce vztyčuje šíji.

Věřím v Satana Otce a věřím i v jeho Syna, věřím, že tmavá sklepení Bídy rozbije odvážnou pěstí a sebe silného a sebe jediného v střed postaví vířících kruhů volného žití.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Credo. · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove