ČERNOCH

Na jitro čekám. Na vlak. V putyce u nádraží. Je sobota. Masopust. K páté hodině ranní. Uprostřed nočních ptáků bezcharakterního města rub slávy života bije mi do horkých skrání.

Z ulic a náměstí vznícených noci frivolní píseň tu doznívá pomalu únavou, opilostí. Někdo se potácí, směje, někdo je sentimentální. Dýmem a výpary plouží se soumrak ctností.

Něco se člověku hnusí, něčeho je mu líto. Například růže vadnoucí v špinavé ruce. Například kolombínky odněkud ze šantánu, jež v chudičké sukni se v život rozběhla prudce.

Naproti sedí černoch. Hromotluk poevropštěný, švihácky nastrojen v lacinou eleganci, s květinou mÓdní v dírce kouří a popíjí klidně; dobrácké oči mu těkají v umdleném tanci.

Krouživé, temné oči dítěte zkušeného dobrácky hledí do podrážděného davu, jenž rád by ho ohmatával necudně, blasfemicky, vrh se mu lačně na kučeravou hlavu.

Ach, veliké hnědé dítě! Neptám se, jak jsi sem přišlo. Nějakým psem jsi bílého džentlmena, v nějaké atmosféře prodajnosti a zmaru sílu ti béře snad zkažená evropská žena.

Ach, veliké hnědé dítě, vyrvané z horké půdy, zašantročené pod chladná nebesa naše, nějaký půvab je v tom, jak se podíváš někdy, tak povýšeně, a přece, běda, tak plaše.

Ach, veliké hnědé dítě, zda však jsi poznalo vůbec Afriky rubíny, tropů vůně a křiky? Zda nezrodilo ses třeba v ryčném přístavním městě, kdes mezi děvkami, kupci a námořníky?

Snad je ti u nás dobře, necítíš marné touhy po slunci krásnějším, vášnivě horkém vzduchu. Snad nedal bys, otroku groteskní, za všechnu krásu tropů ni doušek městského, jedovatého puchu.

A přece jsi mi jak pozdrav z mocné tropické pánve, kde ohromná příroda nedozpívala ještě, jak frivolní pohlednice přítele nudícího se z verandy pod palmami, když nastaly deště.

Mezi tou opilou chasou jsi mi andělsky krásný, z těch ze všech jediný jsi mi tak hrozně blízký, že chtěl bych tě rozpačitě hladit po lesklých tvářích, že chtěl bych tě cudně políbit na tlusté pysky...

Čas míjí. S plešatým poctivcem odešla kolombínka. Něco se hnusí ti, něco snad zabolí tě. I černoch povstal. Urovnal koketní květinu v dírce. Ach, good night, mister John! Veliké hnědé dítě!