Zdrávas,
Bohu nejvyčítanější mezi ženami!
Stanul jsem před tebou, Panno,
jíž andělé Boha slouží,
já, anděl černý toho,
jenž s křídly cherubína a s očima žhoucíma trůní
za kovovou branou pekel.
Stanul jsem před tebou,
stanul, ne poklek,
neboť neklekám v životě a nenávidím
ctnost panenských žen
a bezbolestná početí z Ducha.
Neměli jsme čeho si říci.
Neboť nenávist veliká, mlčelivá
stála mezi námi –
a pod námi
tvůj dav se válel v křečích nejstrašlivější muky,
jež tebou přišla na svět.
Neboť slovo tělem učiněno jest
a dobro zlem se stalo.
Zdrávas,
však nikoli pro mne.
A požehnaný plod života tvého!
Však nikoli
pro tancující a zpívající dítky Pana a Země.
Neseme ratolesti radosti
a vítězné palmy bojů
a krev svou mísíme s krví matky své,
krev svou s krví Země
ve vznešeném krvesmilstvu.
Zdrávas,
Bohu nejvyčítanější mezi ženami!
Zdrávas,
však nikoli pro mne!