všecko svaté strašně zrezavělo.
o meč chleba vojska bojují.
mečem chleba podmaňují tělo,
mečem chleba osvobozují.
světské touhy světská protivenství
obnažila pravou svoji tvář.
je-li vám však třeba podobenství,
hle, tu v nejtemnější zemi zář,
duch, jenž prahne po spravedlnosti,
v hrdinech svých táhne nad děly,
z asturského pekla vyslal ctnosti,
z černých šachet černé anděly.
marnou mstou a dřinou nezdoláni,
vstali s korouhvemi vzkříšení;
olejem ne, uhlím pomazáni
k plápolajícímu znamení.
v palbu žoldáků jdou, v hromy letců,
z hrůzy černé v hrůzu ohnivou...
který bůh měl pro čest tolik světců,
kolik člověk pro svobodu svou?