Nad rovečkem svírá prkno šedé
malou bytosť časně zchřadnulou,
vůkol věncem zdobí lilje bledé
posestřenou lilji zvadnulou.
Pozdravení vane matce truhla; –
neplač, bouř že květ tvůj sklátila:
dechl mráz a jasná vlna ztuhla,
než se v řece lidstva skalila.
Anděl nevinnosti krystaly ty sbírá,
zahřeje je vlastních prsou v hlubinách,
stkvějí se, kde sama smrť jen zmírá,
perly rosní po nebeských květinách.