Posud písně lásky rozkvétají,
posud plynou v proudu časovém,
chováť láska mnoho neznámého,
nevysvětleného v lůně svém.
Láska zalétá knám jak to ptáče
z krajův neznámých, jih rodících,
písně jeho – zvonkův cinkot ranní,
k životu novému budících.
Co kdy jinoch myslel, děva snila,
co kdy nervem chvělo některým,
uskutečněno mní v lásky době –
chvějeť mocně tělem veškerým.