Otce matku, lásku oželíme,
jsouli pohrobeni zemí svatou,
hůř však, dokud trapná nejistota
budoucí nám hrozí teprv ztrátou.
U matčina lože s bratry stojím
chudák dlouho nám už postonává,
darmo tážem se, zdaž naděje nám,
Zdaž snad sirotkům nám dokonává.
U matčina lože doktor starý,
neví nic a moudře hlavou kývá:
„Neumřeli, buďte bez starostí,
zůstane vám jistě dlouho živa.“