,Jeď!‘ – „Kam?“ – ,Kam chceš, jen z města ven!
Ať někam ve přírody dóm
se rychle, rychle svezu,
a trávník vidím zas a strom.
My dojeli. – ,Teď slezu!‘
Tak nač jsem vyjel!? – Slunce plá,
však po paprscích spavá rmuť.
Na vodě vráska líná,
po stromech všude, všude žluť,
a z trávníku čpí hlína.
Zde lávka. Vyndám zrcádko –
ne, ne – leť ke všem čertům jen!
Již o strom sklo se drtí –
což vyjel jsem si z města ven
zřít toilettu smrti?