Podzim je zde a krátký den,
svět jak by k spaní byl odstrojen.
Již širý kraj zhnědnul a hory jsou
jak holé zdě,
a vzpomenuv jara nevíš víc,
nač bylo zde.
Zkouším si myslet jaro zpět –
těžký je myšlének zpětný let!
Kdo uhod by němém tom o lese,
že zpěvem zněl,
kdo o nahém keři trnovém,
že růže měl?
Zimavá třesoucí se zář
pobíhá přes země ztichlou tvář.
Já sleduju zrakem ty záchvěvy
a dýchám chlad,
a duší mou chvěje otázka:
byl jsem já mlád?