Skip to content
1834–1891

VI. Nesmějte se pavučince

Jan Neruda

Nesmějte se pavučince na mých vlasech, kamarádi, nesmějte se do očí nám, že se máme s mladou rádi!

Třeba bylo pozdní lásce jako v sadě na podzimi: kapky mlhy po travině, bílé kvítko mezi nimi –

předce i to pozdní kvítko ještě těší mladou duši, pěkně hustým vlasům dívčím, pěkně plným ňadrům sluší.

Bílé kvítko jahodové, sedmikrása bělolistá – a má zšedlá hlava má snad na těch ňadrech také místa.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
VI. Nesmějte se pavučince · Jan Neruda · Poetry Cove