V mém srdci je už mrtvo tak,

V mém srdci je už mrtvo tak, že těžko říci slovu, když se kdys srdcem procházím – jak bych šel po hřbitovu.

A všude pusto – jediná zde kvete ještě růže, a ta je krásna – krásna jak jen z krve vyrůst může.

Kde ona roste, krvavě vždy lístky rozekládá, ta růže – láska k lidstvu je a vždy si krve žádá.

Chtěl jsem ji často vyhubit a dostál svému slovu, však v zemi zbyly kořeny a přes noc vzrostla znovu.