Stojí ostrov pustý pokraj moře,
na něm v hrobích otcův dávné mravy,
časův bouřná vlna každodenně
hrob z nich jeden v bezdné lůno splaví.
Kolem hrobů pestrá moudrost otcův –
pestří opeřenci polétají,
a ty runy po náhrobcích lidem
celý svět a celou dobu tají.
Ve kostnici věkem oplísnělé
myšlénky se zbledlé ubytují, –
ba se schovávají, že jich ztráty,
a to právem, vnuci nelitují!