Když někdy po Praze se v drožce drdám
a vidím člověka, jenž je jen pěší,
já nikdy člověkem tím nepohrdám.
A když zas jiného v té drožce vidím
a sám jsem člověk tedy jenom pěší,
já nikdy tomu v drožce nezávidím.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.