Ugo Bassi, mnich a republikán,
chycen Rakušany, vydán Římu;
odsouzen jest k ztrátě posvěcení
a pak k smrti v sedmi pušek dýmu.
Vyvedli ho, čtverhran rozstavili.
Katan kněz naň vskočil jako saně,
hrubou cihlou drhnul šíji jeho,
drhnul do krve mu jeho dlaně.
„A teď jdi – a klepej na nebesa,“
dí pak katan kněz ve pustém smíchu,
„nepozná víc Kristus sluhu v tobě,
jak ty jeho nepoznáš v svém hříchu!“
Pušky cvakly. Mnich se náhle vzpřímil,
hrdě na prsa své ruce loží – :
„Myslíš, že se tobě, bídný cháme,
zjevila kdys svatá vůle boží?
Však mne pozná Kristus, pozná mžikem,
jak já mžikem jeho, mistra ctného:
podle lidstva reků kolem něho,
praporu dle nad ním červeného!“