Až umru, bratři, zas si sesedněte
zde pospolu,
a napijte se při řinkotu sklenic
a hlaholu.
„Byl jako dobré pivo!“ měj řeč jeden
v mou pochvalu.
„Měl hlavu sice zpěněnu hned – srdce
však z křišťálu!“
A napivše se, prosím, usneste se
pak na skutku.
Však víte, jaký druh jsem lidí míval
vždy v žaludku!
Z těch chlapů jednoho hned na ulici
si chytněte,
a zmelte ho – a také za mne jednu
mu vytněte!