Jsi, slyším, milovnicí hudby též –
nuž tedy ještě z ní se učit spěš!
Víš, milé dítě, co ti hudba radí?
Kdo moudrý hudec, zavčas dobře ladí!
To jedno sobě tklivě pamatuj:
z nás každý v rukou svých má pokoj svůj;
a počin uplyne-li v svatém klidu,
že pozděj o bouřích již ani vidu!
Vždyť vidíme to kolem po přírodě:
když léto začne klidné při pohodě,
nechť slunce ráno krvavě pak vzchází,
nechť jak chce dlouhým lokem vodu pije,
nechť kohout kokrhá nejhorší melodie –
vše rozplyne se zas jak plašný sen,
a večer říkáme: „Byl krásný den!“