Chceš mezi dárky ve svůj zlatý den
mít ode mne prostičkou báseň jen.
Co as ti starý Ovid radil: „Báseň věstí
v den svatební dívčinám štěstí – štěstí!“
A je to pravda: štěstí proroctvím
je báseň již tou pouhou formou svojí,
a životního blaha obraz věrný.
Nuž přeju ti z ní toto trojí:
cit obou vás vždy najdi plný „rým“,
jen „stopu“ ladnou zůstav den co den,
a žití proud vždy hudebně buď „měrný“!
Šum báseň tvá, jak svěží potok šumí,
jenž i v poušť skalní život vkouzlit umí;
leť báseň tvá měkounkým ptáka letem –
tím přebohatým, krásným božím světem!