Mé víno je tak ohnivé!
Snad révy slunce vssály,
když jeho palní prškové
v kraj vinní ostře pláli.
Chuť pikantní se k lehounké
trpkosti mile kloní –
když tvář už prací hořela,
snad tekla slza po ní!
A skluzké tak, až milo pít –
snad pot v něm z lůzy čela,
když po vinicích ku práci
svá vlékla mdlá už těla!
Ba nač by byla lůza ta,
ať dělá – posnídáme!
ať třeba oči vypláče,
jen když my víno máme!