Měsíc zašel, byl už k tomu čas,
zejtra se nám časně zase vrátí –
kdo as řekne, když se láska tratí,
že mu láska přijde zejtra zas? –
Nestůj, hochu, při okénku,
nevolej už svou milenku,
popřej černým očím spánek:
tvoje doby veselé
ulítly tak jak skřivánek
z bílého by jetele! –
„Moje milá Bětuška,
s věnečkem ve hlavě,
byla jak ta beruška
při zelené trávě.
Roztomilé dívčiny
velké černé oči
jak ty černé maliny,
když je rosa smočí!
Černé oči, tvrdě spíte,
o mé lásce víc nevíte!
Černé oči jako trny,
nejste více bez poškvrny –
proč jste lásce výhost daly,
když jste srdce ubodaly?“