Rád já chodím lučinami,
bývá po nich milá chůze,
ale když jsou trochu deště,
je tam zase mokro tuze.
Často mne už páry z lučin
k silné rýmě rozdráždily,
radil bych já tedy lidem,
aby louky vydláždili.
Pak ať prší, to je jedno,
hnedle je zas louka suchá,
řekne-li kdo: „Zkazíš trávu“,
je to výčitka jen hluchá.
Vždyť nám v Praze po náměstích
taky pěkně tráva bují:
tolik jí tu vždycky roste,
co jí lidé potřebují. –