Jako do skoku

Zaluskal si prstem, zatočil si džbánem, zavejsknul a myslí, že je světa pánem.

Klobouk na stranu a ruku do boku, je mu lehko, lehko – jako do skoku! „Jdi už domů, nemámť více piva, hochu!“

„„Však ho bude, nahni jenom soudek trochu, trochu na stranu a klínek do boku, vždyť mi lehko, lehko – jako do skoku!““

„A čím splatíš dluhy?“ „„Vždyť mám chatrč svoji; chatrčka ta malá jako já se strojí:

střechu na stranu a kládu do boku, je nám lehko, lehko – jako do skoku!““ Propil vše, co přines’, propil chatrč k tomu,

vracel se co žebrák kolem mlýna domů – klobouk na stranu a ruku do boku, bylo mu tak lehko – jako do skoku!