Pohana tupou má jen zbraň!
Od hlavy k patě ty mne zhaň
a sotva se rozladím;
najdu si, tím jsem zcela jist,
na sobě přece tisíc míst,
kde s láskou se pohladím.
Řekneš-li ale: „Hodný muž!“
řekls a náhlým mrazem už
mně tělo mé zatrne;
zdá se mi ihned věru pak,
tajně že jsem já darebák
a trest že se přihrne.
Nebo když řekneš: „Chytrý kos!“
na mozek vtom už sedne cos
a hlava se zatočí.
Cítím se hlup tak! Náhlý strach,
svět že to celý pozná ach!
krev žene mi do očí.