Ovšem tím stát se musilo,
pořád že byl jak zpilý,
divné že věci vyváděl,
tuze byl rozpustilý.
Kdysi šel s světlou lucernou
po nejživější cestě,
otázán v smíchu odvětil:
„Člověka hledám v městě.“
Nad tím, že přec ho nenašel,
ač se kol lidé shlukli,
málem by byli téhož dne
Athénští smíchy pukli.
Nebyli sami hlupáci?
Dobře děl muž kýs perný:
„Člověka v světě nenajít
dovedeš bez lucerny!“