A kdybych našel slovo to,
po němž má mysl touží,
v němž září myriády hvězd
a všechna slunce krouží;
v němž všechna sladkost večerní
a všechna sladkost ranní
se s touhou, co jí po světě,
ve chvějný křišťál hraní;
v němž zvuky všech se blahých jar,
zpěv slavíků všech roní,
a tlukot lidských srdcí všech
co jeden chorál zvoní:
já vím, že přec by nežilo,
co teď v mých ňadrech žive,
když duši moji ověje
a srdcem mojím zachvěje
to tvoje jmeno tklivé!