Mezi hroby dva se červi potkali.
„Odkud, bratře?“ – ‚Z lebky básníkovy.‘
„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“
‚Pouhý mozek – pranic krásného. –
Odkud ty?‘ – „Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného.“
‚Myslím, bratře, že ti geniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více.‘