Paprsku s Alkyony mé,
světelný šípe, znáš-li,
čím si tvá paní líbezná
luznou svou líci krášlí?
„Ach snad už líc ta povadla,
snad už je po všem vděku,
vždyť já k vám světla s poselstvím
letím již na šest věků!“
Poslíčku říše Mlékové,
po jakém po zákonu
kupí se světův milion
světelných do záhonů?
„Ach snad už zhasly světy ty,
snad už je po všech veta,
od mého vzletu vrší se
v tisíce věkův leta!“ –
Jako ta lidská myšlénka:
po věcích teprv hřímá,
po věcích lidstvem zachvěje –
myslitel dávno dřímá.