Skip to content
1772–1844

Zahradník.

Vojtěch Nejedlý

Co se vypínáte, Kvítkům posmíváte Panny růže kvetoucý? Vejdeteli v sady,

Rozkládáte vnady Se co hvězdy lesknoucý. Kdož se rovnat může, Vámli v tváři růže

Sněžnou bělost červení, Nebo oko černé Bídy pudíc perné Lidem kouzlí blažení?

Vašíť krásou jasnou Pěkné blesky hasnou, Zlato, rod a sláva mře; Mládcy řekou brodí,

V plameny se hodí Z lásky pro milenky své. Jako slunce živé Dívky milostivé

V máji divy tvoříte! Však co outlé kvítky Hrdé krásy dítky Hlavy v letě kloníte!

Z mrtvých v krátkém čase Vyjdou nové zase Na zahradě květinky. Jak jen jednou zvadnou,

Na tvářili zmladnou Vaše růže, dívčinky?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Zahradník. · Vojtěch Nejedlý · Poetry Cove