Všickni povídají,
Žebys, panno milá,
Jako růže květinky,
Všecky převýšila
Roztomilé divčinky.
Všickni ukazují
Natvé pěkné tváře,
Kterak pudí žalosti,
Jako jasná záře
Plaší zrána temnosti.
Všickni roztrubují
Vtipu spanilosti,
Srdce tvého dobroty;
Tvé sy váží ctnosti
Nadevšecky klénoty.
Všickni přisahají,
Slyšíc libost řeči
V roztomilé písničce,
Že chtí sáhnout kmeči
Kvůli zlaté divčičce.
Ale žádný milá,
Žádný vmilování
Nevěnuje stálosti;
Smotýlem se shání
Pokvetoucý mladosti.
Dým a páru mluvíc,
Zahrávají sobě
S spanilým tvým životem.
Vlidná moudrost tobě
Nejdražším buď klénotem.