Moudré děvče mělo
Jako růže tváře,
Jak snih padlý čelo,
Oči jako záře;
Obraz krásy jisté
Byly mravy čisté.
Páni z každé strany
Valem dobíhali,
Aby pěkné panny
Lásku vyžebrali,
V obět, čím jen vládli,
K jejím nohoum kládli.
Co mi páni! chcete?
Panna promluvila,
Jdete domů, jdete!
Já jsem vyvolila
Za miláčka svého
Hocha šlechetného.
Šaty premované,
Zlato, z perel kvítky,
Tváři malované
Těší outlé dítky,
Dar jen marné šálí,
Ctnost se sama chválí.
Dívka v lásce pravé
Hledá štěstí svého,
Její srdce zdravé
Žádá muže ctného,
Chceli v společnosti
Dojít blaženosti.
Tak se k mládkům měla
Panna nejkrásnější;
Krylať krása těla
Duši šlechetnější,
Proto jako skála
Ctnosti věrná stála.