Radost.

Slunce v obživeném máji Budí radost plésajícý, Slavíčkové v zdravém háji O rozkoši zpívajícý

V mladé krásy květu Vyjevují světu Plesem zděšenému, Že se radost v letu

Blíží k chrámu svému. Rozkoše a krásy dítky Bleskem ozdobují těla, Po kvetoucým sadě kvítky

Vonné korunují čela, Jak sníh květné stráně Jevíc mocnost Páně Chutné vůně třesou,

Skály stkvělé báně Hrdě k nebi nesou. Jako šipky mladíkové, Starcy obživení májem

Jako bůjní jelenové Probíhají živým hájem; Vroucně k nebi hledí, Slzy sladké cedí,

Že zde blaží radost, V klínu krásy sedí S věkem sněžným mladost. Krása jímajícý skáče

Jak blesk po ourodné zemi, Krása svodná krotí dráče, Vede způrce rozkošemi; K ní se láska pojí,

Rány v srdcy hojí Zbité divokostí, Radost vřelou trojí Vlídnou švitorností.

Ženich chvátá pro nevěstu V chrám y rozkoše y krásy, Výhost dav hrdému městu Na květ blýskajícý řásy

Hledí mile venku, K srdcy milostenku Vina jí se světí, Že y pro milenku

Střela v oheň vletí. Radost vejskajícý s očí Jiskří tvora rozkošného, Radost cyt y rozum ztočí

Milovníka blaženého, Radost štěstí seje, Život věčný leje V rozpálené žíly,

Vůní s nebe věje, Obří k činům sýly. Radost krásou pokropuje Pohled tvorů obživených,

Růžemi y vysazuje Tváři panen vyšňořených, Hrůzy budoucnosti Bleskem přítomnosti

Lahodivé skrývá, V ráji blaženosti Mednou rozkoš sývá. Radost z syvých kolotání

Vytrhuje k plesu rody; Otec vede k požívání Roztomilé do svobody, Plésajícý ženku

S neviňátky venku Jako kněžnu slaví, Z květin pro milenku Vonný hájek staví.

Krása modravého nebe, Jasnost slunce živícýho Vytrhuje k Božství tebe Ducha divy tvořícýho.

Hoříť vyjevenec; Když mu pocty věnec Synek obětuje, Milka oslavenec

K srdcy přitiskuje. V moři blaženosti plyna Láskou rozpaluje tváře, K prsům rozmilé své vina

Jeví světu u oltáře Lásky nekonečné, Patře na srdečné Zdárných dítek cyty,

V řeči Bohu vděčné: V štěstí vcházým byty! Radost vnadné přítomnosti V divotvorném vytržení

Vede v jasné budoucnosti Duši čistou do blažení, Kde jen lásky květy Ozdobují světy,

Nevinnosti záře Krásýcými lety Barví lidem tváře. Mlčí, cýtí sladkost lásky,

Z cytů v moři plovajícých Ducha sladnoucými hlásky Budí milků skákajícých Zpěvy lahodivé

K veselosti tklivé; Z radosti se v radost, Z proudu lásky živé V rozkoš házý mladost.

Tak y ducha pozdvihuje K nebeskému rozjímání, Lahodnostmi naplňuje Rozkošného požívání

Radost nezkalená, Srdce neskrocená Hladí lásky medem, Kráčí nezhrozená

K cýli vzteku jedem; Spíná nepřátely dravé Okem sladké nevinnosti, Bludné řídí k cestě pravé

Bleskem vlídné šlechetnosti, Záští věčné boří, Duchy pyšné koří, Plaší bledou lenost,

Slunce světem hoří, Výší přirozenost. Otevřete, duše čisté! Srdce vábným vyražením,

V letu blaženosti jisté Spíte ducha potěšením! S růžovými čely Letíť jako střely

Plesů okouzlení, Bděte, by jste vjely S nimi do blažení!