Světem vítězy leť z rozkoše neviny
Tiché, zcezuje krev, slavené hrdiny,
Bůjné národy zmařiv
Božství ozdob se zářemi!
Darmo plésaje sám s jasněné výsosti
K světu spiatému díš: Zblažuji národy!
Země krvavé mluví:
Ráje přetvořils v pustiny.
S trůnu v užiny patř! matky a otcové
Pro své rozmilé mrou; růžové mladice,
S kmety lekavé dítky
Tvými zklesali nástroji.
Kam se poděla ctnost, čistota lásky a
Krásné věrnosti květ! Zmizely se světa
Mravy, zemřely plody
Cti a ourodné svobody.
Slunce rozumu spí, tuposti synové
Z věčných skočili pout, mudrce spiali, a
Hlavy mládeže švarné
Kalíc zmrtvili jasnotu.
Z hor se vyrojil klam, šálivé naděje
Bleskot zaslepil svět; zlato a rozkoše
Sobě vzdělaly chrámy,
Duchy sklonily šlechetné.
V peklo změnil jsy ráj, zprznil, co svatého,
Zbil, co milého jest! Z mrákoty vítězy
Vstaň, a v těsnotě světy
Spatřiv, nakloň se k vlídnosti!
Založ pokoji chrám, pravotu k moudrosti,
Lásku k věrnosti veď, probudiv schopnosti
K činům, obchody živ, a
Zočíš blažené národy!