Skip to content
1772–1844

Pokoj.

Vojtěch Nejedlý

Pokoj mladne, Krása sladne, Bůjní ourody, V bouřiť nejlítější

Rukou nejsvětější Bůh spial nehody. Zmatek klesá, Doma plésá

Matka se synem; Sestra k bratru běží, Na srdcy mu leží, Volá: Nezhynem!

Již y radost Jede v mladost, Tváři červení; Kam se hrůzy děly?

Mžikem odletěly V tuhé vězení. Strachy schnuly, Nevinuly

Věnců mladice; Otec do pustiny Zavedl švarné syny, Ukryl panice.

V krvi stáli Jako skály Lidé zůřícý; Mor sem kvapil s hladem,

Vykořenil sadem Lásku blažícý. Posel svatý Pokoj zlatý

Světu zvěstuje; Hlad a vojna trnou, Radosti se hrnou, Svornost panuje.

Štěstí záře Stírá tváře Mokré slzami, V srdcých rány hojí,

Země v jasně stojí Svítíc perlami. Zdárné dítky Jarní kvítky

V poli zbírají, Panny pěkné věnce Pletouc pro mládence Sladce zpívají.

Tiché ctnosti V domácnosti Blaží dobrý lid; Moudrost přívětivá

Řídí srdce živá, Staví lásce byt.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Pokoj. · Vojtěch Nejedlý · Poetry Cove