Prozpěvujme s povděčností O milostném rozhorlení, Pohledněme s zvýšeností Cytů jemných na blažení,
Že y nebe veselostí Zvelebuje oslavení! Jaký zpěv a jaké radování S květných sadů v oblak vystupuje.
Až se k blaženosti požívání Každé outlé srdce pohybuje; Zem y nebe rozkošnosti cýtí, Háj y stráň se krásou přiodívá;
Rcete, proč se vůně lije z kvítí, Proč lid spitý potěšením zpívá? V máji roztomilém živý Pramen štěstí lahodného
S nebe k nám se vypravil. Otce Bůh dnes dobrotivý K potěšení rodu všeho Na svět krásný postavil.
Dnes se anděl milostivý Matka perla světa ctného Člověčenstvím oslavil. V máji roztomilém živý
Pramen štěstí lahodného S nebe k nám se vypravil. Jako z jara každý tvor se budí K životu, a okrasami šatí,
Jako vítěz slunce mraky pudí Plodě den, a hory doly zlatí, Jako slavík v křoví prozpěvuje, Radost duší vlídných oslazuje;
Tak y zdárné dítky v společnosti Jevte cyty sprosté srdečnosti, Otce dobrého a matku milou Láskou korunujte čilou.
Vděčné dítky vineme se K vám, ó duše laskavé! Vyť jste čest a rozkoš naše, V potěšení láska vaše
Mění práce bodlavé. Jak Bůh k lidem dobrotivý Srdce k dítkám kloníte, Z víru dravé bezbožnosti
K trůnu zblažujícý ctnosti Miláčky své vodíte. Vděčné dítky vineme se K vám, ó duše laskavé!
Vyť jste čest a rozkoš naše, K potěšení láska vaše Mění práce bodlavé. Nazbírejte čisté kvítky
Obraz srdce nevinného, Vyvolejte šťastné dítky, Aby stlaly vonné kvítky V cestu otce vznešeného,
V sýdlo matky starostlivé, Aby spěšně pro milence Láskou Božskou dcery živé Obětujíc čerstvé věnce
K ploditelům přívětivým Řekly zpěvem lichotivým: V dar své všecko zboží Kvítky krásu Boží
Milým neseme: S obětí tou mroucý Spojit srdce vroucý Jen se třeseme.
Láska převyšuje dary zlaté, Zakaluje slávu světa všeho; Vzdejte obět v nevinnosti svaté Vřelé cyty srdce upřímného.
Muž sy váží šlechetnosti více, Nežli šálícýho vypínání; Byť y lahodivé usmívání Kládlo k nohoum darů na tisýce,
Jestli srdce lásky nepocýtí, Zhrdnuv zlatem, muž sy zvolí kvítí. Nad své oko v hlavě, Nad své radosti
Otce milujeme, Pro něj na smrt jdeme V květu mladosti. Blaze, kde se láska k lásce pojí,
Věrné duše sobě štěstí strojí; Tady v spanilosti nejjasnější Vykvetají ctnosti vznešenější. Zem se lidem v nebe mění.
Dobrý otec, matka ušlechtilá Všeho světa čest a utěšení Vidouc, jak se mládež podařilá S odvážností za ně světí,
S vytržením k milkům letí, K srdcy tisknouc rozhorlence Připínají lícné věnce, S rozkoší y slzy vylívají,
Když se sladké hlásky rozlíhají: Matko drahá, otče dobrotivý! Bůh vás žehnej, Bůh náš milostivý Sypej štěstí nehynoucý
Na ctitele ctnosti vroucý.
Cookies on Poetry Cove