Napoleon.

Mřete hanbou Cýre a Krasse a Bare, sloupové zatmělé slávy! Galie Imperator větší Zázraky kouzliti umí.

Divy věku starého, hrdiny Převyšuje co ohnivé slunce Na nebi hvězdy, neb co sosna Zpukřelé trniny v lese.

Orel k nebi pne se, a s výsosti Jak Bůh v zmatené hlubiny hledě Káže, a s trůnu Cezar kráčí, Z prachu se králové vinou.

Národ jak kůň v divoké svobodě Bujný k Bohu se smejkaje skládá Rozumu práva, nastrkuje Ruce, by pouta je spiala.

Moudrost, ctnost a růžové radosti Mrou co bubliny s pokojem zlatým, Svoboda svatá z zkrvácené Krajiny k nebi se blíží.

Země vzdychá, moře se třese, a Hrady zbořené, zloupené kraje, Mužové zbití roztrubují O tobě hrdino divy.

Oslavená vítězem Evropy Kleslé Galia stříbrem a zlatem Obrazy nesmrtedlnými, co Šálivé děvče se líčíc

Skrývá jako vrána své hanby, a Slovy na vzdory rozumu chlapství Lahody hlásá, v srdcy zrádném Lstivého vítěze smrtí,

Který s trůnu otroky očima Mraze, snižuje hrdiny v mezky, Národy statné třeskem svého Božského ramena mrtví.

Mrzké duše k němu co červové Lezou, koruny králové mocní, Knížata práva skládajíce Velkého vévodu slaví.

Vlach a Polák, Němec y Turek, y Černá Afryka, Indya hojná Okovy nesouc, s potěšením Na kruhy šeredné hledí.

Jen ty slavná Rusyo! před bohem Zemským klekati, zápalu pocty Hanebné nosyti, a zlého Rozkazu plniti nechceš!

Jen ty hrdým duchem se smělosti Svodné, sýle a blesku a chloubě Vévody nepřemoženého Stále co bohyně zpíráš.

Darmo straší hromy a hrdiny Svými, darmo y celého světa Národy slepé v zbraně honě K zkáze tvé nástroje ková;

V srdcy tvém hřmí: Rusové zmařeni Buďte! Rusové v mocy své stojí; V páře se tratí Bůh, a světa Celého pánové zhasnou.