Jak se vzbudí dennice,
Běžím do zahrádky,
Kde má chová květnice
Pěkné krafiátky.
V ní se dívám s radostí
Na své zlaté kvítky,
Kterak rostou s bujností
Jako zdárné dítky.
Tu se směje růžička,
Tady měsýc hraje,
Tamto rdí se slzyčka,
Vůkol máček zraje.
Nyní svítí slunéčko
Na strakaté kvítí,
Jak mé plesá srdečko,
Když se rosa třpytí.
Oko chtivé tam a sem
Vyděšeně hledí;
Když se tvoří v nebe zem,
Sladkou slzu cedí.
Každá žíla okřívá,
Srdce poskakuje,
Neb se slavík ozývá,
Rozkoš zvelebuje.
V moři ranní radosti
Zatopený stojím,
V máji živé mladosti
Milým snem se kojím.
V mžiknutí mne bratříček
Z krásného sna budí,
Hned se z mysli slavíček,
Hned y kvítí pudí.
Ten se v lásce nevinné
K bratru upřímnému
Jako víno přivine
K stromu zmužilému.
Jen mne tiskne k srdéčku,
Líbá vroucně líce.
Netěšíš mne kvítečku,
Ani ptáčku více!