Jako po sluncy se zhlíží
Z rána kvítí nedočkavé,
Jak se udychtěný blíží
Jelen chtivě k vodě zdravé,
Tak y národ láskou vroucý
Hledí slávě po kvetoucý.
Krása lidí chvátajícých
V plesu písně prozpěvuje,
Hvězdu štěstí vítajícých
Zástup cyty zvelebuje,
Duch se pne a divy plodí,
Když ho láska rájem vodí.
V růžované budoucnosti
Chrámy pokoje sy staví,
V nelíčené upřímnosti
Svého panovníka slaví,
An co v sadě rajský kvítek
Kráčí šťastný v prostřed dítek.
Národové světa všeho
Vypravují s vychloubáním,
Že syn pravý otce ctného
K srdcy vine milováním
Šediny y outlou mladost
Rozsývaje vůkol radost.
Proto radostí se třesou
Pějíc sladnoucými hlásky,
Že své srdce v obět nesou
Důkaz neskrocené lásky
Budoucýmu panovníku,
Čisté slávy milovníku.
Proto prosby Čechů věrných
Koruno a lásko naše!
Bůhby příkořenství černých
Hromy záhubivé plaše
Zmatenosti, vzteky hasyl,
Po cestě tvé svornost nasyl.
Aby v štěstí požívání
Národové plesajíce
Tvůrce všeho radování
S potěšením žehnajíce
Po sta letech v chrámě klekli:
Nám byl otcem! vděčně řekli.