Štěstí záře, příteli, dnes Svítí tobě, přátelství a Lásky plamen vyjasňuje Květné budoucnosti kraje!
Plésej, jako starostlivá Matka plésá, vidíli své Roztomilé dítě v lůnu Rozkoše a v květu štěstí!
Poskoč radostí, jak srnec Poskakuje, dočkáli se Po divoké zymě jara Milého a zdravých bylin.
Přiviň k milence se věrné Mládenců a vlasti slávo! Jak se ourodný keř k kvítku Májovému přivinuje.
Patř! co anděl v přirozené Kráse mezy mladicemi Růže nejkrásnější, hvězda Milosti a ctnosti dcera,
Vyvolená srdce tvého V svaté nevinnosti kráčí, Aby v pustém světě ráje Líbezností zakládala,
Aby láskou vroucý v tobě Probudila každou jiskru Ohně svatého, a k slavným Činům rozmilého hnala.
Zmuž se, mladý hrdino, a Leť co orel, bys y skutky Šlechetnými stvrdil pravou Lásku k utěšené ženě.
Jak lev potři protivenství, Co se vrší v cestě k štěstí Čistému, a zapuď mraky Hrozýcý tvé spokojnosti.
Než se nadáš, páry strasti Jedovaté zlatým sluncem Rozumu se v rozkoš změní, Země sladkou láskou v nebe.
V bytu radosti a v stánku Pokoje jak zahradami Rozkošnými kroutícý se Voda živobytí tvého
Jasní dnové do věčnosti Moře vplynou, láska k svým y K lásce k vlasti ducha ctného Budíc nesmrtedlnost zrodí.
Jakbys nemiloval vlasti, Kde ti kvítek nevinnosti Kvete, zraje ctnosti krása, Rozkoše se pramen prejští?
V oheň poletíš, a s lvy a Draky v boj se pustíš, maje Zemi, jenž tvůj poklad skrývá, Vytrhnouti z víru bouře.
Divy vyváděti budeš, By se ctí a slávou stkvěla, Jak tvé dívce růže v tváři Kvetou, neb se oči svítí.
Zlaté struny nepochlebné Líry zavzní, jako hlásek Milostného slavíčka se V máji rozlíhává sadem;
Jméno, sladké jméno drahé Milenky tvé budou lesy Roznášeti, budou hory Opětovat s pochlebenstvím.
Co cyt jen, co láska může Vzkřísyti, co hlava smyslit, Srdce roznítiti v plamen, Všecky obrazy a krásy
V nejjasnější spanilosti Lidi okouzlí, a outlá Srdce mládenců a panen K lásce nejvroucnější vzbudí.
Čistoty a nevinnosti Jasnost zvelebí tvé sladké Zpěvy, živý cyt je s světem, Vznešený duch s nebem spojí.
Jiskřícým kde Pindar okem Probíhaje světy pěje, Petrarka kde milé Laury Sličnosti a vnady líčí,
Y ty s milostenkou zpěvem Věčnou v háje svaté vkročiv Věnec pocty z mladnoucýho Kvítí slavný vítěz přijmeš.
Vděčný syn své vlasti po sta Letech s potěšením zpěvy Čecha vznešeného v zemi Šťastné prozpěvuje řekne:
Blaze těm, co tebe slávu Vlasti, rozkoš společnosti, Moudrosti i ohlas v zhoubné Bouři před očima měli!
Blaze nám, co v květu slávy, V lůnu vlastenského štěstí, Krásný duchu lahodnosti, Tvého zpěvu požíváme!
Šťastný muži! nebe vlilo Na tě pravé rozkošnosti Moře; přítomnost tě blaží, Vlastence věk příští slaví!
Cookies on Poetry Cove