Mám-li místo srdci drahé,
Hned se hrob mi tam vyryje;
Jde-li noha cestou milou,
Hned se trním mi pokryje.
Hledím-li do nebes výše,
Tu mi jistě hvězda spadne;
Hledím-li na zemi krásnou,
Tu hned máj mi v poušť uvadne.
A když malé, milé děcko
Na můj krk se zavěšuje
A mě s outlým lichocením
Pohladí a poceluje:
Tu bolestně zrak svůj zastru,
Pryč se tváře moje točí,
Abych děcko jen nespatřil –
Neb mám uhrančivé oči.