Zdálo se mi dnešní noci,
Že jsem ležel pochován;
Neumřel jsem, byl jsem zrádně
Za živa do rakve dán.
Sama’s víko přibíjela;
Já jsem na ně zatlouc chtěl,
Ruka však mi zkameněla,
Jazyk mi byl zolověl.
Ze srdce mi v hrobě vyrost’
Z rozmariny pletenec;
Já to věděl, že ji budeš
Trhat k svatbě na věnec.
Z hrobu vyrostla – tys přišla,
Utrhla si ratolest.
Netrhej ji; což pak nevíš,
Že s mým srdcem srostlá jest?
Nedbáš na to, a z ran teče
Proudem krev má plamenná;
Nemoh’ jsem se vykrvácet –
Nevím, co to znamená.