Ještě na těch našich horách
planou purpurové révy,
ještě vrou i v našich ňádrách
v zpěvném proudu české zpěvy.
Naše ňádra, naše zpěvy
hřejme ohněm naší révy,
ještě jsme to staré plémě
a ten ráj kol naše země.
Ještě skrze česká ňádra
a ty naše jaré oudy
pnou se hrdě, pnou se statně
oné síly svaté proudy.
Ještě v našich srdcích pálá
Břetislava ocel stálá,
ještě jsme to silné plémě
a ten ráj kol naše země.
Ještě strmí v naše časy
staré Slávy svaté hroby,
a ty strmí a juž září
jasné slunce příští doby.
Ještě pnou se naše hory
a v nich svatých reků sbory,
ještě jsme to slavné plémě
a ten ráj kol naše země.