Jaké jasné, živé časy,
Jaké divné vůkol znění! –
Aj, toť jara mladé hlasy,
Toť slavíků v háji pění.
Hle, jak hrdě pnou se hory!
Luhy, louky se strakatí,
Hrdě šumí temné bory,
České lípy se zas šatí!
Což snad z minulosti hrobu
České někdo bohatýry,
Což i starou zkřísil dobu
A ty mistry slavné lyry?
Rozplyň srdce se v té slasti –
Zase mladnou české háje,
Zpěvy znějí v naší vlasti,
Zase kvetou české máje!