Noc se kolem rozložila
Šerotajná, hvězdojemná,
Jak viola tmavomodrá,
Lethorosná, snivětemná!
Z květných ňader se jí linou
Medolibé, kojné vůně,
A hvězdičky, co pel*) zlatý,
Skví se v jejím modrém lůně!
Tajné je to vání, jak by
Snivá viola se chvěla
A tichounké kolébavky
Ospalými usty pěla!
Já bych ale rád, co včela,
V květné její lůno vlítnul
A v pli, vůní opojený,
Snil a věčně neprocitnul!